Čtvrtý barometr českého podnikatelského prostředí s názvem Touha prosperovat společnosti Mastercard ukázal, že ačkoli povědomí o významu kybernetické bezpečnosti mezi českými podnikateli roste, často jí však nepřisuzují dostatečnou prioritu
Jen 39 % dotázaných mikro- a malých podnikatelů uvádí, že jsou ochotní do zabezpečení své firmy investovat více než 500 Kč měsíčně. Pětina dokonce na bezpečnost nedá měsíčně ani korunu. Firmy tak téma zabezpečení často berou vážně až poté, co kybernetický útok okusí na vlastní kůži. V cestě jim stojí náklady, ale také chybějící znalosti.
Maximálně pětistovku měsíčně
Mastercard zjistil, že nejvíce se podnikatelé v souvislosti s kybernetickými útoky obávají ztráty dat. Uvádí to hned 54 % dotázaných. Druhým největším strašákem je krádež identity a osobních údajů. Obává se jí 44 % podnikatelů.
Navzdory rostoucímu povědomí o rizicích však nadále zůstávají investice firem do ochranných opatření nízké. 42 % mikro- a malých podnikatelů je ochotných do kybernetické bezpečnosti investovat maximálně 500 korun měsíčně, pětina nechce do zabezpečení investovat vůbec nic. Pouhých 11 % mikro- a malých firem je ochotných zaplatit za zabezpečení více než 2 000 korun měsíčně.
„Podnikatelé si stále více uvědomují, že zabezpečení je nedílnou součástí jejich podnikání. Přesto mnozí zatím nedoceňují plný rozsah rizik ani možnosti, jak se jim efektivně bránit,“ vysvětluje Jana Lvová, generální ředitelka Mastercard pro Česko a Slovensko.
„I ti, kteří už mají obecné povědomí, často zůstávají jen u nejzákladnějších kroků – což se odráží i v nízké ochotě investovat do pokročilejších řešení. Pozitivní ale je, že povědomí i zájem o téma kybernetické bezpečnosti pomalu roste. Nyní je klíčové tento trend podpořit a zrychlit,“ dodává.
Množství útoků stoupá
Efektivní motivací, která přiměje podnikatele se na bezpečnost více zaměřit, podle Barometru bývá přímá zkušenost s hrozbami. Kybernetickému bezpečnostnímu incidentu čelilo již 31 % dotázaných podnikatelů.
A právě ti, kteří mají s kybernetickými hrozbami vlastní zkušenosti, jsou ochotní do bezpečnostních opatření investovat nejvíce. Hned 84 % z nich uvádí, že pravděpodobně budou do nástrojů kybernetické bezpečnosti investovat.
Dosavadní vývoj podle Mastercardu naznačuje, že se podniky budou s hrozbami setkávat stále častěji. Frekvence kybernetických útoků totiž dlouhodobě stoupá. Podle údajů NÚKIBu zaznamenala Česká republika v roce 2023 rekordních 262 kybernetických útoků. Oproti předchozímu roku se tak jejich počet téměř zdvojnásobil.
Malým firmám chybí znalosti
Přes dvě třetiny (68 %) dotázaných podniků uvádí, že v současné době používají antivirový software, 58 % zavedlo dvoufaktorové ověřování. Podobná část (59 %) se spoléhá také na pravidelné softwarové aktualizace.
S ostatními opatřeními už je to však podle analytiků o poznání horší. Firewall používá jen 49 % dotázaných firem, šifrování dat pak pouhá třetina. Alarmující je, že prevenci formou vzdělávání zaměstnanců praktikuje jen 42 % podniků.
Priority jsou zatím jinde
Pro mnohé podnikatele je to navíc i otázka peněz. 31 % dotázaných uvádí jako hlavní překážku vyšších investic do kybernetické bezpečnosti vysoké náklady s tím spojené. Nedostatek prostředků na inovace se přitom netýká pouze zabezpečení.
Podle Barometru totiž nadále zaostávají i investice do digitalizace. 45 % dotázaných podnikatelů plánuje v letošním roce na digitalizaci vyčlenit jen 1–5 % svého rozpočtu, třetina dokonce méně než 1 %.
Více než desetinu rozpočtu naopak na digitalizaci dá jen 5 % firem. Za nejzásadnější překážky, které stojí v cestě digitalizaci, dotázaní označují nákladová a časová omezení (23 %) a nedostatek finančních prostředků (22 %).
Zdroj: Mastercard
