Průzkum Komerční banky odhalil zajímavé trendy v oblasti kyberpodvodů a přístupu Čechů k bezpečnosti na internetu. Ukázalo se, že přestože většina Čechů dokáže pokus o podvod rozpoznat, zhruba třem milionům lidí stále hrozí, že naletí.
Co se dozvíte v článku
„Denně monitorujeme stovky tisíc platebních transakcí. To, že se nám daří ve velkém rozsahu zastavovat útoky podvodníků, je výsledkem našeho komplexního přístupu,“ říká Jitka Haubová, členka představenstva a výkonná ředitelka pro provoz Komerční banky.
„Kyberbezpečnost pro nás není jen o technologiích – klademe důraz i na prevenci, vzdělávání, rychlou reakci na nové triky podvodníků a máme sehraný tým specialistů, který s klienty tvoří pevnou obrannou linii,“ dodává.
Podvodníci se pokoušeli takřka o každého
Průzkum ilustruje, že kyberpodvodů v Česku neubývá, spíše naopak. S pokusem o něj se setkalo již 9 z 10 Čechů, každý desátý z nich pak kvůli tomu přišel o finanční obnos. Jen s podvodnými e-maily, které z průzkumu vyšly jako nejčastější nástroj podvodníků, se setkalo 6 289 000 Čechů. Pětici nejrozšířenějších nástrojů pak doplňují podvodné SMS zprávy, m-platby, mobilní aplikace ale i romantické podvody.
Už jen samotný pohyb v online prostředí může být přitom pro řadu lidí zdrojem nejistoty. U mužů to uvádí 29 %, u žen pak podíl vzrůstá na 36 %. Rozdíly najdeme i mezi věkovými kategoriemi, kdy nejjistější si přijdou lidé věku 25 až 34 %, naopak nejčastěji nejistotu pociťují lidé v důchodovém a předdůchodovém věku.
Právě nejistota spolu s obavami mohou být důvodem, proč se lidé často rozhodnou pokus o podvod nehlásit – podobně jako 40 % respondentů, kteří se o takové zkušenosti nikomu oficiálně nesvěřili. Na policii se obrací pouze každý desátý a na svou banku jen každý čtvrtý.
Tři miliony Čechů v nebezpečí
Nejběžnější metody podvodníků, respektive schopnost lidí je včas prokouknout, průzkum následně ověřoval v praktické zkoušce. Dobrou zprávu podle Komerční banky je, že více než dvě třetiny respondentů pokus o podvod včas rozpoznalo, a vyhnulo se tak negativním následkům.
Celým 32 % respondentů, kteří reprezentují 2 858 000 Čechů starších 15 let, však hrozí, že podvodníkům naletí. Jako nejrizikovější se ukázaly m-platby nebo ochota vyplnit osobní údaje na podezřelé stránce mobilního bankovnictví, a to navíc na nezabezpečené Wi-Fi.
Kdo by čekal, že internetová generace bude v odhalování podvodů nejzběhlejší, bude výsledky průzkumu zaskočen. Právě mladí ve věku 15–24 let, kteří se navíc v online prostoru chovají ve větší míře rizikově, jsou totiž věkovou skupinou, která simulovaným podvodníkům v rámci průzkumu naletěla nejsnáze. Obzvlášť ohroženi jsou pak mladí studenti nebo ti z nich, kteří hledají práci.
Deepfakes, WhatsApp a podvodné investice
Klienti se čím dál častěji stávají terčem sofistikovaných útoků, které využívají nejen technické prostředky, ale i psychologii – útočníci spoléhají na stres, nepozornost a důvěřivost. Některé metody se však těší přízni e-šmejdů již po desetiletí.
Podle interních dat KB se nejčastěji jedná o tzv. phishing, smishing a vishing, při nichž se útočníci snaží z oběti vylákat citlivé údaje či peníze. Čím dál častější jsou také falešné investiční nabídky, které slibují rychlé a vysoké zhodnocení financí pod rouškou známých značek nebo celebrit. Oblibu si u podvodníků získávají také tzv. deepfakes, kterým v rámci praktické zkoušky „nalétli“ respondenti reprezentující 512 000 z nás.
Kampaň s kyberpříšerami
Svou roli v oblasti kyberbezpečnosti hrají i samotné banky, což potvrzuje i průzkum. 77 % lidí říká, že je jejich banka aktivní ve zvyšování povědomí o kyberbezpečnosti, nejčastěji formou push notifikací nebo e-mailových upozornění.
Přínos ale mají i osvětové kampaně, včetně té, kterou nedávno spustila Komerční banka. Nejčastější druhy kyberpodvodů se v ní převtělily do podoby vlastní „kyberpříšery“ v čele s Phishingérem, Romantrikem nebo Podfakturákem.
Pět pravidel, jak se nestát obětí kyberpodvodníků
Ačkoli se může zdát, že vynalézavost podvodníků je nekonečná, základní pravidla zůstávají platná bez ohledu na aktuální trendy mezi e-šmejdy. Nejlepším nástrojem na ochranu osobních údajů a financí je prevence. Když už přece jen k něčemu dojde, je třeba situaci aktivně řešit a sdílet ji s těmi, kdo vám mohou pomoci, což je v případě pokusů o kyberpodovod nejčastěji banka.
Na každém písmenku záleží. Podvodníci často využívají velmi podobné adresy k těm skutečným – např. drobná změna jednoho znaku nebo koncovky. Při pochybnostech na odkaz nikdy neklikejte a raději navštivte oficiální web instituce napřímo.
Pozor na jazyk. Podvodné zprávy často obsahují zvláštní slovosled nebo neobvyklé výrazy. Všímejte si i drobných jazykových nuancí – může jít o známku automatického překladu nebo o odesílatele ze zahraničí.
Nenaleťte urgenci. Výzvy jako „jednejte do 24 hodin“, „váš účet bude zablokován“ nebo „potvrďte platbu ihned, jinak ztratíte přístup“ jsou důvodem k ostražitosti. Podvodníci spoléhají na vyvolání paniky, která vede k unáhlenému rozhodnutí.
Prověřujte (ne)výhodné nabídky. Zní to až příliš dobře na to, aby to byla pravda? Pak se pravděpodobně jedná o podvod. Výhry v soutěžích, do kterých jste se nikdy nezapojili, extrémní slevy nebo nabídky mimořádných investičních příležitostí patří mezi klasické trumfy online podvodníků.
Strhněte masku. Podvodníci se nezastaví ani před zneužitím identity vašich blízkých. Vždy si proto ověřte jinou cestou, např. telefonátem nebo osobně, že je žádost o půjčku nebo zaslání jakýchkoli osobních údajů nezištná.
Zdroj: Komerční banka
