Za švarcsystém v IT hrozí ztráta příjmu i vysoké pokuty

Autor: Pexels.com
Programátoři patří k podnikatelským profesím, které s oblibou využívají takzvaného švarcsystému. Ačkoliv tento model může na první pohled působit výhodně pro obě strany, skrývá řadu rizik a nevýhod. Co to švarc systém vlastně je, proč je mezi programátory tolik oblíbený a jaká s sebou nese rizika?
25. 2. 2025
pr článek

Sdílet

Co je švarcsystém?

Švarc systém označuje stav, kdy podnikající osoba pracuje pouze pro jedinou firmu, přestože pracovní vztah nese všechny znaky klasického zaměstnaneckého poměru. Název systému je odvozen od podnikatele Miroslava Švarce, který v 90. letech minulého století tento model v Česku zavedl.

Za švarcsystém lze označit situaci, kdy

  • programátor je podřízený jenom jednomu zaměstnavateli,
  • práce je vykonávána v předem stanovenou pracovní dobu,
  • zaměstnavatel mu pravidelně vyplácí stejnou částku,
  • programátor využívá k práci vybavení dodaného zaměstnavatelem.

V praxi to znamená, že programátor není oficiálním zaměstnancem firmy, ale vystupuje jako OSVČ, která firmě fakturuje své služby. Chová se však jako klasický zaměstnanec akorát bez benefitů a řádné ochrany.

Proč je švarcsystém v IT tak rozšířený?

Svět informačních technologií a online služeb je jedním z prostředí, kde se švarcsystém velmi rychle rozšířil.

Pro programátory největší výhoda spočívá ve vyšším čistém příjmu. Jako OSVČ mohou optimalizovat svou daňovou povinnost pomocí paušálních výdajů a platit nižší odvody na sociální a zdravotní pojištění. Mezi své náklady mohou zahrnout a snížit si tak daň pracovní vybavení, část nákladů na bydlení, dopravu a další položky. Práce na IČO zároveň vytváří dojem větší svobody a nezávislosti.

Na tomto uspořádání však nejvíce vydělávají firmy. Nemusí platit sociální, ani zdravotní pojištění za pracovníka, což pro ně představuje úsporu přibližně 34 % mzdových nákladů. Odpadá jim nutnost řešit dovolenou, nemocenskou, odstupné či výpovědní lhůty a mohou snadno, rychle a bez dodatečných nákladů s pracovníkem ukončit spolupráci ze dne na den.

Nevýhody švarcsystému, které programátoři často přehlížejí

Ačkoliv vyšší čistý příjem a domnělá flexibilita jsou lákavé, existuje mnoho nevýhod, které programátoři pracující pro jednoho klienta podceňují.

Absence nemocenské a slabá ochrana

Jako OSVČ si programátoři sice platí sociální pojištění, ale mnozí volí pouze minimální odvody bez nemocenské. Pokud onemocní na delší dobu a nemohou vykonávat svou práci, nepobírají žádné dávky od státu a jsou odkázáni sami na sebe. Vhodné řešení představuje úrazové a životní pojištění, které pokryje výpadek vašich příjmů a postará se i o splátky závazků.

Pojišťovna Simplea.cz OSVČ nabízí životní pojištění zahrnující i pojištění pracovní neschopnosti. Vybírat můžete z různých variant s možností volby data vyplácení pojistného plnění. Pro OSVČ je u některých pojišťoven dostupná varianta pojištění s výplatou již od prvního dne.

Stejná práce, ale žádné zaměstnanecké benefity

Programátoři na švarcsystému rovněž ztrácí nárok na běžné zaměstnanecké benefity. Zatímco zaměstnanci mají garantováno minimálně 20 dní placené dovolené ročně, OSVČ musí počítat s výpadkem příjmu. Přichází o příspěvky na stavu, sick days, příspěvky na důchod či pojištění.

Právní rizika a postihy

Nicméně asi nejzávažnějším rizikem je nelegálnost tohoto systému. Státní úřad inspekce práce může udělit firmě pokutu až do výše 10 milionů korun, pokud prokáže “zastřený” pracovněprávní vztah a finanční úřad ji doměřit daně a sociální a zdravotní pojištění včetně penále. Postihy se ale mohou týkat i samotných programátorů, jimž hrozí pokuta ve výši až 100 000 Kč.

TIP od expertky na finance Michaely Svobodové: „Firmy by se nabízení práce na IČO měly striktně vyhýbat už jenom kvůli ochraně své dobré pověsti. Zveřejnění takového přestupku může mít na jejich činnost devastující dopad.”

Komplikace při žádosti o hypotéku

Programátoři a OSVČ obecně mají problém se sjednáním hypotéky. Banky standardně upřednostňují žadatele se stabilním příjmem ze zaměstnání. A OSVČ s jedním klientem pro ně představují vysoké riziko. Dále vyžadují daňové přiznání za několik let zpětně, minimálně dvě daňové přiznání. Problém však nastává v případě, že optimalizujete svou daňovou povinnost.

Dostáváte se tak do začarovaného kruhu, kdy platíte nízké daně a zároveň snižujete čistý příjem, což současně snižuje šanci na získání úvěru na bydlení. Nejhůře jsou na tom OSVČ s paušální daní, se kterou nemusí podávat daňové přiznání. V takovém případě musíte své příjmy dokládat obratem na účtech.

Ušetřeno.cz doporučuje podnikatelům připravit se na žádost o hypotéku dva roky dopředu. Pokud na daních i odvodech zaplatí více, budou schopni doložit bance vyšší příjmy. Jak alternativa se nabízí takzvaná obratová hypotéka, kdy je jako čistý příjem počítáno 15 až 20 % ročního obratu. Toto řešení je však vhodné pouze pro OSVČ s obrat nejméně jeden milion korun ročně.