Cloudová infrastruktura se podle společnosti Fortinet stává terčem stále rychlejších a více automatizovaných kybernetických útoků. Analýza 2026 Cloud-Native Threat Landscape Report ukazuje, že útočníci během posledního roku provedli celosvětově 150 milionů průzkumných pokusů, 2,3 miliardy pokusů o prolomení hesla hrubou silou a 1,7 miliardy pokusů o zneužití zranitelností.
Nejde přitom pouze o jednotlivé útočné kampaně. Fortinet popisuje cloudovou kyberkriminalitu jako stále více automatizované prostředí, ve kterém útočníci nepřetržitě mapují dostupné systémy a hledají cesty k jejich kompromitaci. Čas mezi zveřejněním nové zranitelnosti a jejím skutečným zneužitím se zkrátil z přibližně jednoho týdne na pouhých 24 až 48 hodin.
Útočníci pracují rychleji než obránci
Právě rychlost představuje jeden z největších problémů. Organizace musí po zveřejnění zranitelnosti nejprve zjistit, zda se týká jejich infrastruktury, následně připravit a nasadit opravu a ověřit, že aktualizace nenaruší provoz. Útočníkům přitom může stačit automatizovaný nástroj, který zranitelné systémy okamžitě vyhledá a pokusí se je napadnout.
„Napříč vystavením, zneužitím, provedením i dopadem není společným jmenovatelem jen sofistikovanost útočníků. Je to rychlost a opakovatelnost,“ uvedl Ondřej Šťáhlavský, regionální senior ředitel společnosti Fortinet pro střední a východní Evropu.
Za většinou incidentů stojí přihlašovací údaje
Analýza Fortinetu ukazuje, že většina potvrzených cloudových incidentů začíná u odcizených, odhalených nebo jinak zneužitých přihlašovacích údajů. Útočníci mohou jejich prostřednictvím proniknout do prostředí bez nutnosti nasazovat klasický malware.
Po získání přístupu následuje mapování uživatelů a jejich rolí, průzkum cloudové infrastruktury a hledání způsobů, jak si zajistit dlouhodobý přístup. Útočník se tak nemusí snažit okamžitě způsobit škodu. Nejprve si může postupně budovat pozici a zjišťovat, k jakým systémům a datům má přístup.
Chybné nastavení útok výrazně urychluje
Samotné odcizení přihlašovacích údajů nemusí automaticky znamenat rozsáhlý incident. Problém nastává ve chvíli, kdy jsou cloudová prostředí nastavena příliš benevolentně. Fortinet mezi rizikové konfigurace řadí například absenci rotace přístupových klíčů, veřejně přístupná S3 úložiště, chybějící vícefaktorovou autentizaci u hlavního účtu nebo neomezený přístup k portu Telnet.
Právě kombinace platných přihlašovacích údajů a špatné konfigurace může útočníkovi výrazně zkrátit cestu od prvotního přístupu k samotnému dopadu útoku. Problém představují také příliš rozsáhlá oprávnění nebo dlouhodobě platné přístupové klíče.
Open source se stává atraktivním cílem
Další významnou oblastí rizika je softwarový dodavatelský řetězec. Moderní cloudové aplikace často využívají velké množství open-source komponent a softwaru třetích stran. Pokud se v některé z těchto součástí objeví bezpečnostní chyba, může se její dopad přenést na velké množství výsledných aplikací a služeb.
Podle Fortinetu je tento dodavatelský řetězec aktivně cílen jako vysoce hodnotný útočný vektor. Analýza zároveň upozorňuje, že počet zero-day zranitelností má s rozšířením AI modelů výrazně růst, což může dále zvyšovat tlak na bezpečnostní týmy.
Po získání přístupu přichází monetizace
Jakmile útočníci dokončí průzkum prostředí a případně získají vyšší oprávnění, mohou přejít k samotnému zpeněžení kompromitovaného prostředí. Fortinet v této fázi identifikuje především dva hlavní směry: zneužití dostupných cloudových zdrojů a exfiltraci dat.
V prvním případě mohou útočníci například zneužívat cloudové e-mailové služby, těžit kryptoměny nebo využívat cloudové AI služby na účet napadené organizace. Druhou možnost představuje krádež dat, která mohou být následně prodána, zneužita k vydírání nebo využita jako základ pro další útoky.
Cloudová bezpečnost vyžaduje rychlejší reakci
Výsledky analýzy ukazují, že tradiční přístup založený na občasné kontrole prostředí a postupném nasazování bezpečnostních opatření nemusí na současné tempo útoků stačit. Organizace musí počítat s tím, že jejich cloudová infrastruktura je neustále automatizovaně skenována a testována útočníky.
Základem obrany proto zůstává ochrana přístupových údajů, vícefaktorové ověřování, pravidelná rotace klíčů, správné nastavení oprávnění a rychlé nasazování bezpečnostních aktualizací. Důležitá je také kontrola veřejně dostupných služeb a úložišť, které mohou útočníkům poskytnout snadný vstupní bod.
„Když se útočník pohybuje rychlostí stroje, pomalá reakce se stává byznysovým rizikem,“ uzavírá Šťáhlavský. Právě rychlost automatizovaných útoků tak podle Fortinetu představuje jeden z hlavních důvodů, proč musí firmy přizpůsobit cloudovou bezpečnost novému způsobu fungování kyberkriminality.
Zdroj: Fortinet
