Umělá inteligence měla zaměstnancům především šetřit čas a zjednodušovat každodenní práci. Ve stále větším počtu firem se ale začíná projevovat také opačný efekt. Rychlejší plnění úkolů nemusí nutně znamenat nižší pracovní zátěž – zaměstnanci naopak čelí tlaku na vyšší výkon, neustálému ověřování výstupů a potřebě přizpůsobovat se novým nástrojům.
Pro tento typ mentálního přetížení se začíná používat označení „AI brain fry“. Jde o stav, kdy každodenní práce s nástroji umělé inteligence vede k dlouhodobému soustředění, neustálému přepínání mezi úkoly a kontrole obsahu vytvořeného strojem. Problém se všeho začíná výrazněji projevovat zejména v kancelářských profesích, administrativě a poradenství.
AI práci zrychluje, ale nemusí snižovat mentální zátěž
Umělá inteligence dnes pomáhá s přípravou e-mailů, prezentací, analýz, textů i zákaznickou podporou. Zaměstnanec ale nemůže výstupy bez další kontroly jednoduše převzít. Musí ověřovat fakta, kontrolovat chyby, upravovat formulace a rozhodovat, zda je výsledek skutečně použitelný.
„Řada zaměstnanců dnes využívá AI prakticky celý den. Pomáhá s e-maily, prezentacemi, analýzami, texty nebo zákaznickou podporou. Místo očekávaného ulehčení práce ale podle expertů přichází jiný problém. Lidé musí neustále vyhodnocovat, zda jsou výstupy správné, upravovat formulace nebo kontrolovat fakta. Mozek tak zůstává pod permanentním tlakem,“ říká Michal Španěl, datový analytik a manažer JenPráce.cz.
Vedle samotné kontroly výstupů přibývá také nutnost učit se nové způsoby práce a seznamovat se s dalšími nástroji. Technologie se navíc rychle vyvíjejí, takže zaměstnanci musí průběžně sledovat nové funkce a přizpůsobovat jim své pracovní postupy.
Více práce za stejný čas
Problém může nastat ve chvíli, kdy firmy využijí čas ušetřený díky automatizaci nikoli ke snížení pracovní zátěže, ale k přidávání další agendy. Pokud zaměstnanec díky AI zvládne úkol rychleji, může se jednoduše očekávat, že ve stejném čase dokončí větší množství práce.
Výsledkem je zrychlování pracovního tempa bez skutečného snížení psychické zátěže. Zaměstnanci tak mohou mít pocit, že jejich práce nikdy nekončí a že s každým novým nástrojem rostou také očekávání na jejich produktivitu.
Z tvůrců se stávají kontroloři
Nástup generativní umělé inteligence zároveň mění charakter některých kancelářských profesí. Lidé stále častěji nevytvářejí obsah od začátku, ale upravují, doplňují a kontrolují návrhy připravené AI. Právě dlouhodobá kontrola strojově vytvořených výstupů přitom může vyžadovat vysokou míru soustředění.
Dalším problémem je časté přepínání mezi různými úkoly a nástroji. Zaměstnanec může během jednoho pracovního dne pracovat s několika AI službami, kontrolovat jejich výsledky a současně řešit běžnou agendu. Místo zjednodušení práce tak může technologie v některých případech přinést další vrstvu složitosti.
Roste tlak na produktivitu i obavy z automatizace
Umělá inteligence zároveň vytváří nové očekávání ze strany zaměstnavatelů. Pokud technologie dokáže část práce automatizovat nebo výrazně urychlit, může vzniknout představa, že zaměstnanci musí dlouhodobě dosahovat vyšší produktivity.
Do toho se přidávají obavy z budoucnosti některých profesí. Zaměstnanci mohou mít pocit, že musí neustále dokazovat svou hodnotu a držet krok s technologiemi, aby nebyli v budoucnu nahrazeni automatizací nebo levnějšími AI nástroji. Kombinace nejistoty, vysokého pracovního tempa a permanentního digitálního tlaku může podle odborníků zvyšovat riziko vyhoření.
Firmy hledají rovnováhu mezi výkonem a duševním zdravím
Stále důležitější proto bude způsob, jakým firmy umělou inteligenci do pracovního prostředí začlení. Samotné nasazení technologie podle odborníků automaticky nezaručuje vyšší efektivitu ani lepší pracovní podmínky. Pokud se AI stane pouze nástrojem pro další zvyšování výkonu, může psychickou zátěž zaměstnanců naopak prohlubovat.
„Firmy proto začínají více řešit digitální hygienu, přetížení zaměstnanců nebo pravidla pro používání AI nástrojů. Stále častěji se diskutuje i o tom, zda lidé vůbec dokážou dlouhodobě fungovat v prostředí, kde musí být neustále online, reagovat v reálném čase a současně kontrolovat práci umělé inteligence,“ uzavírá Michal Španěl.
Téma duševního zdraví se tak postupně dostává také do debat o produktivitě a firemní kultuře. Pro společnosti bude podle tiskové zprávy stále důležitější najít rovnováhu mezi využíváním potenciálu umělé inteligence a tím, aby její zavádění nepřineslo zaměstnancům více práce a stresu než skutečného užitku.
Zdroj: JenPráce.cz
