Český telekomunikační úřad (ČTÚ) označuje otevření pásma 26 GHz za jednu z největších událostí ve správě spektra letošního roku. Od prvního července mohou firmy, operátoři, poskytovatelé internetového připojení i průmyslové podniky žádat o kmitočty pro vlastní aplikace, ať už jde o pevný bezdrátový internet, privátní 5G sítě nebo automatizaci výroby.
Klíčové přitom je, že ČTÚ nevolí cestu aukce a ani neomezuje počet udělených práv. Spektrum je otevřeno komukoliv, kdo splní podmínky a úspěšně se zkoordinuje se stávajícími uživateli pásma.
Co pásmo 26 GHz skutečně nabídne
Celkový objem uvolňovaného spektra činí 1 850 MHz, z toho 1 250 MHz je dostupných okamžitě bez nutnosti čekat na koordinaci s kýmkoliv. Dalších 600 MHz bude sdíleno s existujícími mikrovlnnými pevnými spoji, které z pásma nelze ze dne na den vystěhovat. Podle Pavla Šístka, vedoucího oddělení koncepce a strategie ČTÚ a autora celého návrhu, jde o historicky největší balík uvolňovaného spektra pro přístupové sítě provozované na základě individuálního oprávnění v České republice.
Pásmo je strukturováno do dvou technologických světů. FWA (Fixed Wireless Access), tedy pevný bezdrátový přístup, obsadí krajní úseky – konkrétně rozsahy 24,25–24,5 GHz, sdílený úsek 24,5–25,1 GHz a 27,3–27,5 GHz. Mobilní sítě páté generace, průmyslové aplikace a kampusové sítě mají vyhrazeno pásmo 26,5–27,3 GHz. Toto rozdělení je výsledkem dvouletého vyjednávání a zajišťuje, aby si obě technologie vzájemně nezasahovaly do kmitočtů.
FWA technologie je v Česku vnímána jako přímá alternativa k optickým sítím tam, kde výstavba „klasické" infrastruktury není ekonomicky nebo technicky schůdná. Například experimenty, které v Praze provedla společnost VanCo v roce 2023 a T-Mobile v roce 2025, prokázaly dosah na vzdálenosti pěti až sedmi kilometrů. Při jednom z testů přišla intenzivní bouřka a datová propustnost klesla jen o několik desítek procent, přičemž spojení vydrželo. Technologie má potenciál připojit desítky, případně stovky zákazníků na jednu základnovou stanici.
Velká trojka spíše vyčkává
Pásmo 26 GHz ovšem není vhodné pro klasické mobilní použití ve stylu dnešního 5G. Vlny ve vysokých frekvencích se špatně odrážejí od překážek a nevyhýbají se ani kancelářské příčce. Koncový terminál (typicky krabička na střeše nebo okně budovy) musí být pevně nasměrován na základnovou stanici, nesmí mu nic stát v cestě. Mobilní telefony prodávané na evropském trhu pásmo 26 GHz navíc aktuálně nepodporují a pravděpodobně to tak v dohledné době zůstane, protože klasická mobilní síť ve vysokých milimetrových vlnách by dávala jen omezený smysl.
Technologii podle očekávání ČTÚ využijí především menší a střední hráči trhu, tedy regionální ISP a poskytovatelé připojení, kteří dnes podnikají převážně v bezlicenčních pásmech okolo 5 a 60 GHz, kde ale nemají garantovanou technickou stabilitu kmitočtu. Právě tato skupina tlačila na otevření pásma 26 GHz nejsilněji, a to již před čtyřmi až pěti lety.
Velká trojka mobilních operátorů zatím spíše vyčkává. Podle Šístka je důvod prozaický: operátoři hledají přesvědčivý obchodní případ, protože technologie pro toto pásmo jsou poměrně drahé a chybí vzory ze zahraničí. Jako jeden z potenciálně zajímavých scénářů zmiňoval prostředí s vysokou hustotou uživatelů, jako jsou stadiony nebo velké sportovní akce.
Brzdou je ovšem i to, že mobilní telefony dostupné v Evropě pásmo nepodporují. Operátoři proto čekají na vývoj hardwaru a na vzory ze zahraničních trhů, kde podobná nasazení již proběhla. ČTÚ je přesvědčen, že jejich strukturální dodavatelé jim v určitém okamžiku předloží konkrétní scénáře nasazení.
Cena? Jednotky tisíc korun ročně
Poplatky za kmitočty jsou záměrně nastaveny tak, aby nepředstavovaly bariéru vstupu. Jeden kanál o šířce 200 MHz – jeden z nejatraktivnějších – vyjde přibližně na 3 000 korun ročně. K tomu se přičítá jednorázový správní poplatek dle typu sítě (FWA nebo 5G). Průmysloví provozovatelé krytých hal mají výhodu navíc: na jedno oprávnění mohou provozovat libovolný počet vnitřních přístupových bodů.
Na přímou otázku, jaký roční výnos z poplatků ČTÚ očekává, Šístek přiznal, že odhady jsou velmi hrubé. Orientačně hovořil o řádu stovek tisíc korun, tedy nikoli o zdroji, který by byl pro státní rozpočet jakkoli zásadní. Otevření pásma, jak zdůraznil, nebylo vedeno snahou získat peníze, ale podpořit inovace a nové služby.
Součástí nového režimu je i systém transparentnosti, který ČTÚ označuje za novátorský krok. Přes webové rozhraní s ověřením totožnosti přes NIA si bude možné zobrazit, kdo a kde v daném pásmu operuje, které kmitočty jsou volné a s kým se případně domluvit při koordinaci. Sousední provozovatelé tak nebudou muset řešit rušení přes třetí stranu, ale budou mít možnost si vzájemně upravit parametry sítí přímou dohodou.
Tento požadavek přišel přímo od průmyslového sektoru před dvěma lety. Výhledově (podle ČTÚ přibližně od roku 2030) počítá telekomunikační úřad s přípravou podmínek pro plánovanou aukci celoplošných práv pro 5G, ale to je zatím hudbou budoucnosti. Nejbližší roky mají přinést zkušenosti, které teprve ukážou, jak trh s pásmem 26 GHz skutečně naloží.
ČTÚ nově umí blokovat SIM karty
Vedle pásma 26 GHz představilo ČTÚ další novinku: od 1. července 2025 je v účinnosti vyhláška, která poprvé umožnila blokovat nejen fyzické zařízení (tzv. IMEI), ale přímo SIM kartu volajícího. Motivem pro zavedení tohoto nástroje byla alarmující statistika: podle důvodové zprávy ministerstva vnitra více než 80 % volání na tísňové linky nezakládá důvod k zahájení mimořádné události, přičemž nezanedbatelnou část tvoří zlomyslná nebo omylem uskutečněná volání.
Systém blokace funguje na principu eskalujících kategorií. Pokud někdo uskuteční šest zlomyslných volání v průběhu 168 hodin, centrum tísňové komunikace ho odmítne na 24 hodin. Každé další volání v rámci 60 dnů prodlužuje blokaci – nejprve na 72, pak na 168 hodin – a po čtvrtém takovém incidentu centrum požádá operátora o trvalé zablokování SIM karty nebo IMEI zařízení. Operátor je ze zákona povinen žádosti vyhovět; odmítnutí by se rovnalo přestupku. Od října 2025 eviduje ČTÚ celkem 220 žádostí o blokaci, přičemž naprostá většina případů se týká čísla 112 a nejčastěji jde o neúmyslné zmáčknutí tlačítka tísňového volání.
Zablokovaný účastník se může obrátit na ČTÚ se žádostí o odblokování, o níž úřad rozhoduje ve lhůtě jednoho měsíce se zohledněním závažnosti jednání. Z dosavadních 12 obdržených žádostí o odblokování bylo vydáno 8 rozhodnutí, všechna kladná – nejčastějším vysvětlením bylo právě neúmyslné opakované stisknutí nouzového tlačítka, včetně případů, kdy si s telefonem hrálo dítě. Úřad přitom upřesňuje, že o blokaci sám nerozhoduje; tu provádí operátor na základě podnětu záchranného systému; ČTÚ vstupuje do hry až v okamžiku, kdy chce účastník dosáhnout odblokování.
Zdroj: Český telekomunikační úřad, Channeltrends
