Z nejnovějšího průzkumu společnosti Eset ve spolupráci s agenturou Ipsos vyplynulo, že nejoblíbenější komunikační platformou mezi českými uživateli je WhatsApp. V oblibě mají i Facebook Messenger, Instagram, iMessage či Telegram.
Co se dozvíte v článku
Skoro polovina Čechů se však již na komunikačních platformách setkala s kybernetickým podvodem. Když ale přijde řada na bezpečnost, orientujeme se především ve dvoufaktorové autentizaci a zálohování konverzací. Ostatní bezpečnostní prvky zatím příliš nevyužíváme.
„Není velkým překvapením, že lidé v Česku volí ke komunikaci nejvíce WhatsApp. Úplně nejoblíbenější je podle výsledků v Praze, na Moravě zase vede právě Facebook Messenger,“ uvedl Ondřej Novotný, kyberbezpečnostní analytik v pražské výzkumné pobočce Esetu.
Oblíbenost komunikačních platforem v Česku:
- WhatsApp (89 %)
- Facebook Messenger (78 %)
- Instagram (31 %)
- iMessage (13 %)
- Telegram (11 %)
Aplikace WhatsApp podle něj dlouhodobě vychází jako jedna z těch bezpečnějších variant pro komunikaci, i díky silnému šifrování a nabídce bezpečnostních nástrojů, které nadále rozšiřuje. Letos v lednu například společnost Meta představila nové ‚přísné nastavení účtu‘.
„[To] po zapnutí automaticky blokuje média a přílohy od neznámých odesílatelů, ztiší hovory z neznámých čísel, vypne náhledy odkazů a aktivuje omezení pro zprávy od neznámých kontaktů. Právě kybernetické podvody, které nezřídka míří i přímo na české uživatele a uživatelky, jsou naopak něčím, co tuto platformu dlouhodobě sužuje a v kontrastu s její oblibou přestavuje riziko,“ upozorňuje Novotný.
Discordová dichotomie
Zajímavé rozdíly podle Esetu ukázal průzkum dále u platforem Discord či Snapchat, a to u jednotlivých věkových skupin respondentů. Zatímco lidé ve věku 31 let a starší používají tyto platformy jen okrajově, neplatí to pro nejmladší uživatele a uživatelky. Discord jako nástroj ke komunikaci využívá pětina (21 %) lidí ve věku 18– 30 let, zatímco Snapchat využívá téměř čtvrtina lidí z této věkové skupiny (24 %).
„Jak můžeme vidět na základě výsledků, na jedné straně máme komunikační platformy, které fungují více jako klasický ‚telefonní‘ adresář. Lidi, se kterými komunikujeme, v převážné většině případů nějak známe, a pokud nás kontaktuje někdo cizí, platforma ho označí. Typicky takhle fungují právě WhatsApp nebo Facebook Messenger.“
„Na druhé straně tu ale máme Discord a Snapchat, což jsou platformy, které jsou daleko více otevřené komunikaci s neznámými lidmi. Více připomínají sociální sítě a z toho pro ně například plynou větší rizika útoků pomocí technik sociálního inženýrství, typicky phishingu,“ vysvětluje Novotný.
Zdrojem podvodných zpráv s nebezpečnými odkazy mohou být i tzv. kanály, ať už pro komunikaci v rámci komunit, či v podobě odběru novinek různých tematických profilů přímo v komunikační platformě. Nějaký typ kanálu sleduje již nyní více než čtvrtina dotázaných (29 %) lidí v Česku. Jedná se především o lidi ve věku 18 až 30 let. Naopak dvě pětiny (41 %) lidí uvedly, že odběr kanálů nevyužívají a ani to neplánují.
Nedůvěřivost k AI
Nejednoznačný názor mají Češi také na AI rozšíření, které dnes řada komunikačních platforem nabízí. Uživatelé díky umělé inteligenci mohou například vyhledávat informace, překládat texty, upravovat videa a fotky či shrnout dlouhé konverzace a vlákna. Rozšíření v podobě nástrojů umělé inteligence ale většina uživatelů (60 %) nevyužívá. Umělou inteligenci naopak zapojí dle průzkumu pětina lidí (19 %).
„V otázce využívání nástrojů umělé inteligence jsme zaznamenali poměrně značnou nesourodost v odpovědích,“ komentuje Ondřej Novotný.
„Využívání AI v komunikačních aplikacích potvrzovali především lidé se základním vzděláním a s výučním listem, jednalo se také o lidi v nejmladší věkové kategorii 18–30 let a o něco více takto odpovídaly ženy. Desetina dotázaných pak netuší, zda komunikační platforma, kterou využívají, takové rozšíření má.“
„Na druhou stranu pak v otázce, zda AI v komunikačních platformách považují lidé za užitečnou, odpovídali kladně nejvíce lidé ve věku 41–50 let a 51–65 let. Jednalo se celkově o 31 % dotázaných. Za neužitečné rozšíření to považuje 24 % dotázaných a více než třetina lidí uvedla, že by si to ještě potřebovali vyzkoušet,“ shrnuje výsledky Novotný.
Antivir v mobilu? Ale kdeže
Hlavním důvodem, proč některou komunikační platformu používáme, je dle průzkumu naše rodina a přátelé, kteří danou aplikaci využívají také. Jak se ale zajímáme o skutečné bezpečnostní prvky, které lze v rámci komunikačních platforem nastavit, a posílit tak zabezpečení svých dat?
„V průzkumu nás zajímalo, jak uživatelé a uživatelky v Česku využívají v rámci komunikačních platforem tzv. dvoufaktorovou autentizaci. Jedná se o potvrzení přístupu nebo nějaké operace dalším prvkem nad rámec klasického hesla a zpravidla jde o kód zasílaný do SMS zprávy, autentizační aplikace nebo potvrzení biometrickými údaji – skenem otisku prstu nebo obličeje,“ doplňuje Ondřej Novotný.
Čtvrtina dotázaných uvedla, že dvoufaktorovu autentizaci využívá jen u těch aplikací, které používá nejčastěji, další necelá čtvrtina pak toto dodatečné zabezpečení využívá všude, kde je to možné. Zdá se, že tento způsob ochrany dat je již v naší společnosti dobře adaptovaný. Přesto jej za zbytečný považuje pětina dotázaných.
Komunikační platformy nabízejí ještě další nástroje, jak posílit bezpečnost svého účtu a dat v online komunikaci s dalšími lidmi. Třetina uživatelů a uživatelek je však vůbec nevyužívá. Ti, kteří hledají větší zabezpečení, pak nejvíce využívají zabezpečené zálohování konverzací (26 %). Pětina lidí (21 %) dále skrývá svou polohu, 13 % využívá funkci pouze jednoho zobrazení fotky či videa a desetina dotázaných využívá jak ztišení hovorů od neznámých volajících, tak tzv. mizející zprávy.
Moderní bezpečnostní software na svém chytrém telefonu využívá polovina (50 %) dotazovaných. Ten dokáže rozpoznat kromě závažných škodlivých kódů také odkazy na nebezpečné phishingové stránky. Čtvrtina dotázaných (26 %) stále takový program nevyužívá a desetina netuší (13 %), zda ho využívá či nikoli.
Zdroj: Eset
