Společnost HP ve třetím ročníku globálního průzkumu Work Relationship Index ukazuje, že vztah lidí k práci prochází zásadní krizí. Podle letošních dat má zdravý vztah k práci jen pětina znalostních pracovníků – o významných osm procentních bodů méně než v roce 2024. Největší propad hlásí samotní vedoucí pracovníci, což poukazuje na ztrátu spojení i důvěry v nejvyšších patrech firem.
Výsledky podle odborníků HP naznačují, že i tak lze situaci zvrátit. Až 85 % faktorů, které ovlivňují smysluplnost práce a pocit naplnění, je v rukou samotných organizací. Dopady na motivaci, produktivitu a firemní kulturu tak nejsou osudem, ale příležitostí k aktivní změně.
Průzkum mimo jiné ukazuje, že mnoho zaměstnanců vnímá rostoucí tlak — téměř dvě třetiny uvádějí vyšší očekávání než v předchozím roce a téměř polovina má dojem, že jejich organizace preferuje zisk před lidmi.
Významná část pracovníků zároveň postrádá základní pilíře spokojenosti: jen 44 % cítí, že jejich práce má pro ně smysl, a pouze 39 % má pocit, že je jejich úsilí adekvátně oceněno. To jsou přitom prvky, které mohou firmy ovlivnit relativně snadno.
Zaměstnanci, kteří se nacházejí v tzv. „zdravé zóně“, jsou podle HP nejen spokojenější, ale také výrazně produktivnější a loajálnější. Firmy, které aktivně pracují na kultuře založené na důvěře, uznání, flexibilitě a podporují moderní pracovní nástroje, tak získávají jasnou konkurenční výhodu.
Významným tématem letošního ročníku je také role umělé inteligence. AI dnes používají čtyři z deseti pracovníků a ti, kteří mají přístup k firemním nástrojům a školením, hlásí výrazně lepší vztah k práci.
Stále však existuje rozdíl mezi běžnými zaměstnanci a IT lídry – zatímco pouze pětina zaměstnanců se v AI cítí jistě, mezi IT rozhodovateli je to více než polovina. Firmy, které investují do vzdělávání a dostupných AI nástrojů, mají šanci výrazně zvýšit produktivitu i pracovní spokojenost.
Do hry podle zprávy vstupuje i generace Z a mileniálové, kteří dnes tvoří většinu pracovního trhu. Více než polovina z nich má vedlejší projekt či podnikatelskou aktivitu a čtyři z pěti by byli ochotni obětovat část příjmu výměnou za větší svobodu a autonomii. Firmy, které na tato očekávání nereagují, riskují odchod talentů.
Zpráva HP se poprvé zaměřila i na situaci v České republice. Ta podle odborníků kopíruje globální trend, a v některých ohledech ho dokonce překonává. Podle lokální části průzkumu má zdravý vztah k práci pouze 21 % českých pracovníků – jen o procentní bod více než celosvětový průměr.
Více než polovina zaměstnanců (55 %) cítí rostoucí tlak a nároky a 47 % má dojem, že firmy stále více upřednostňují zisk před lidmi. Až 70 % českých znalostních pracovníků navíc otevřeně říká, že organizace staví byznysové výsledky nad zaměstnaneckou zkušenost.
Čeští zaměstnanci zároveň jasně říkají, co ke spokojenosti potřebují. Nejvíce jim záleží na pocitu kompetence, smyslu a možnosti růstu, tedy na tom, aby jejich práce měla viditelný dopad a aby měli prostor se rozvíjet.
Problémem podle HP však je, že většina pracovníků není spokojena ani s jedním z klíčových pilířů naplnění a často jim chybí moderní pracovní nástroje. Pouze 21 % českých zaměstnanců uvádí, že mají k dispozici technologie, které potřebují pro efektivní práci, což je srovnatelné s globálním průměrem.
„Čeští zaměstnanci jsou pracovití, loajální a ochotní růst – ale potřebují k tomu kvalitní podmínky,“ říká Kateřina Barbier, výkonná ředitelka HP Česká republika. „Výsledky jasně ukazují, že české firmy mohou výrazně posílit spokojenost i výkonnost tím, že zaměstnancům poskytnou důvěru, smysluplné vedení a moderní technologické vybavení.“
Zdroj: HP
Objednejte si zdarma náš pravidelný informační newsletter se souhrnem nejzajímavějších zpráv a článků.