Nový průzkum společnosti EY odhalil, že čtvrtina Čechů nikdy nezaznamenala žádné informace o tom, jak se chránit v kyberprostoru – a více než 60 % lidí přitom stále opomíjí i ta nejzákladnější opatření jako dvoufaktorové ověření nebo pravidelnou aktualizaci hesel. Polovina respondentů má osobní zkušenost s útokem, přesto jen málokdo mění své chování.
Podle experta na kyberbezpečnost Jana Picha z EY jde o ukázkový příklad selhání prevence i komunikace. Výsledky rovněž potvrzují rostoucí skepsi vůči novým technologiím – téměř polovina Čechů považuje umělou inteligenci za hrozbu pro budoucí vývoj v oblasti kyberbezpečnosti.
Málo aktualizujeme a máme slabá hesla
Průzkum, který vznikl ve spolupráci společností EY a NMS Market Research, dochází k závěru, že Češi si sice na jednu stranu uvědomují závažnost kybernetických hrozeb, na druhou stranu však pro efektivní ochranu svých dat často nedělají dost.
Zabezpečení účtů i zařízení bývá podceňováno – 63 % respondentů v praxi nevyužívá ani nejzákladnější ochranný mechanismus, jako je dvoufaktorové ověření. Více než polovina navíc přiznává, že zanedbává pravidelné aktualizace softwaru (53 %) a změnu hesel (87 %). Tento laxní přístup je v přímém kontrastu se zjištěním, že z útoků v kyberprostoru má obavy 96 % dotázaných.
„Zjistili jsme, že více než polovina dotázaných má s nějakou formou kybernetického útoku osobní zkušenost,“ komentuje Jan Pich. „Logicky by to mělo vést k většímu zájmu o problematiku kyberbezpečnosti – k sebereflexi a snaze chovat se zodpovědně. Výsledky průzkumu ale tento posun nenaznačují.“
Lidé podle něj nadále bezpečnost v digitálním prostoru podceňují. Kromě výše zmíněného je častým problémem také používání slabých a snadno odhadnutelných hesel – ta využívá 61 % respondentů.
Dobře známý malware
EY dále uvádí, že mezi největší kybernetické hrozby, kterých se Češi obávají, patří napadení účtů, viry a phishing. Překvapivě kyberšikana, navzdory své vysoké společenské škodlivosti, není vnímána jako tak bezprostřední riziko – obavy z ní má méně než polovina dotázaných.
Pokud jde o reálné zkušenosti s kyberútoky, více než čtvrtina respondentů, kteří útok zažili, se setkala s napadením svého zařízení malwarem. Mezi další časté osobní zkušenosti s kybernetickými incidenty patří i falešné zprávy či pokusy o phishing.
S rozmachem generativní umělé inteligence navíc vzrůstá riziko důmyslnějších a hůře rozpoznatelných útoků, proti nimž se bez vyšší úrovně digitální gramotnosti bude obtížně bránit. „Ačkoli přímou zkušenost s útokem zneužívajícím AI uvádí zatím jen 4 % respondentů, už nyní vnímají Češi tuto technologii skepticky,“ říká Jan Pich.
„Až 43 % dotázaných se při využívání AI necítí bezpečně a téměř polovina populace očekává, že umělá inteligence bude mít na kyberbezpečnost negativní dopad. Největší obavy (63 %) přitom překvapivě vyjadřují mladí lidé ve věku 18–24 let, a to i přesto, že AI aktivně a intenzivně využívají,“ zdůrazňuje.
Bankám věříme, tržištím méně
Subjektivní pocit bezpečí v digitálním prostředí se podle dotazování EY mezi Čechy výrazně liší. Zatímco 83 % respondentů důvěřuje online bankovnictví, na sociálních sítích se necítí bezpečně více než polovina a 44 % se obává podvodu při nákupu na online tržišti.
Výrazným problémem zůstává nízká míra edukace ze strany poskytovatelů digitálních služeb typu e-shopů a sociálních sítí – pouze čtvrtina dotázaných od nich zaznamenala informace o kyberbezpečnosti, další čtvrtina nezaznamenala žádné informace vůbec.
O to větší kontrast tvoří vysoká poptávka po srozumitelných doporučeních: 85 % Čechů by ocenilo více praktických návodů. Nejčastěji lidé žádají jednoduchá upozornění na aktuální hrozby, krátké články, tipy krok za krokem nebo instruktážní videa – ta preferuje zejména generace Z a mladší mileniálové.
Velká díra v osvětě
„Skoro čtvrtina Čechů se v digitálním prostředí pohybuje bez jakýchkoli doporučení od poskytovatelů digitálních služeb, jako jsou e-shopy nebo sociální sítě,“ upozorňuje Jan Pich. „To ukazuje na značné selhání v oblasti edukace. Zároveň ale vidíme, že veřejnost nemá nezájem – naopak, poptávka po informacích je velmi konkrétní.“
Lidé podle něj nechtějí obecné kampaně, ale jasná, stručná a praktická doporučení – ideálně přizpůsobená tomu, kde a jak se v online světě pohybují. Mladší generace preferují krátká videa a upozornění v reálném čase, starší oceňují přehledné textové návody.
Zdroj: EY
