Institut pro ekonomiku (MEI) společnosti Mastercard odhaduje, že česká ekonomika by měla v příštím roce patřit k nejrychleji rostoucím v Evropě. Podle prognózy vzroste český hrubý domácí produkt v roce 2026 o 2,2 procenta. To je více než v případě Německa či Rakouska a zhruba na úrovni dalších zemí střední a východní Evropy.
Oživení se podle odborníků očekává napříč regionem střední a východní Evropy, zatímco jádro eurozóny bude podle odhadů růst pomalejším tempem: Německo by si v roce 2026 mělo polepšit o 1,2 procenta, Rakousko o 0,9 procenta a Švýcarsko o 0,7 procenta.
Mezi nej rychleji rostoucí ekonomiky by se měly zařadit zejména Polsko s očekávaným růstem o 3,4 procenta, Bulharsko s 3,3 procenta a Švédsko s 2,6 procenta. Prognóza pro eurozónu jako celek počítá s růstem o 1,2 procenta, ke kterému by měly přispět nižší úrokové sazby, klesající inflace, stabilní spotřebitelská poptávka a podpůrná fiskální politika.
Udržitelná inflace v Evropě
Průměrná inflace v Evropě by měla v roce 2026 zpomalit na 1,8 procenta, a to zejména v důsledku poklesu cen energií, posílení eura a levnějších dovozů z pevninské Číny. Globální ekonomika by podle odhadů MEI měla v roce 2026 mírně zpomalit tempo růstu na 3,1 procenta.
„Evropská ekonomika v roce 2026 poroste stabilním tempem. Podpoří ji v tom nižší inflace, nižší úrokové míry a odolný trh práce. Zároveň se však růst bude lišit podle fiskální odvahy,“ komentuje Natalia Lechmanova, hlavní ekonomka Institutu pro ekonomiku společnosti Mastercard pro Evropu.
„Fiskální expanze pomůže Německu ke znatelnému urychlení růstu, zatímco v zemích, kde zůstane fiskální politika opatrná, bude tempo růstu střídmější, například ve Francii, Itálii nebo Velké Británii. Výkon ekonomik na jihu kontinentu a ve střední a východní Evropě zůstane stabilní,” dodává.
Nákupy drahého elektra se odkládají
MEI informuje, že i přes silné základní parametry zůstávají spotřebitelé spíše opatrní. Jsou ochotní utrácet více za potraviny a další drobnější výdaje, ale odkládají větší nákupy, jako je například drahý nábytek nebo elektronika.
Kategorie menších výdajů zahrnují oblečení, kosmetiku, diskontní zboží, zábavu jak v podobě digitální, tak i mimo domov, pozemní cestování a útraty v restauracích. V důsledku adopce digitálních řešení a reorganizace sektoru procházejí malé a střední podniky v Evropě strukturální transformací.
„Přestože spotřebitelé v Evropě těží ze silných základních parametrů, zůstávají mnozí spíše opatrní a pečlivě si vybírají, za co utrácet. Upřednostňují zážitky a spíše drobnější výdaje, čímž přispívají k odolné domácí poptávce,“ vysvětluje Lechmanova.
Plán: hlubší integrace AI
„Malé a střední podniky pokračují ve své digitalizaci a proměňují tak sektor retailu v celém regionu. Využívání umělé inteligence se přesouvá od experimentování k plné produkční integraci, což zvyšuje produktivitu a růst. Tyto trendy ukazují na odolnou a nadále se vyvíjející evropskou ekonomiku,“ dodává.
Uplatňování AI se přesouvá z roviny experimentů do roviny začlenění do běžných procesů, čemuž napomáhají i významné investice do potřebné infrastruktury. Podle indexu MEI Enthusiasm Index je v tomto ohledu evropským premiantem Dánsko. Hlubší integrace AI a cílená fiskální podpora tak v roce 2026 budou klíčovými hnacími silami hospodářského růstu.
Zdroj: Mastercard
