Průzkum společnosti EY realizovaný ve spolupráci s agenturou Stem/Mark odhalil, že více než třetina (37 %) Čechů nezná kybernetická rizika. Nižší povědomí o hrozbách internetu přitom převládá u starších ročníků a lidí bez maturity.
Naopak větší povědomí dle průzkumu panuje hlavně u mužské části populace a u lidí s vyšším vzděláním. Mezi nejčastěji uváděná rizika a hrozby zmiňují počítačové viry, phishing, hackerské útoky, zneužití osobních údajů, podvodné e-maily, ale i kyberšikanu.
Přihlašovací údaje si chráníme…
EY dále uvádí, že téměř polovina (47 %) respondentů používá pro důležité služby unikátní hesla, která pro ostatní přihlašování drobně obměňuje. Jen čtvrtina dotázaných odpověděla, že má pro každou službu úplně jiné heslo.
„Zajímavé je, že 13 % dotázaných používá všude stejné heslo. V případě jeho úniku to může mít fatální následky,“ upozorňuje Petr Plecháček, associate partner oddělení technologického consultingu a IT v EY.
Ochrana dat je tedy pro Čechy velmi důležitá, většina respondentů (85 %) hesla nikdy nikomu neprozrazuje. Ostatní nemají se sdílením problém, avšak častěji zpřístupní jen údaje ke službám, které nepovažují za důležité.
… se zálohováním se neobtěžujeme
Alarmujícím zjištěním podle EY je, že skoro třetina (30 %) Čechů vůbec nezálohuje svá soukromá data. V menší míře nezálohují hlavně lidé bez maturity. Oproti tomu nejčastěji Češi s vysokoškolským titulem provádějí zálohu alespoň jednou ročně.
„Zlatým pravidlem zálohování je tzv. 2+1: uložit data na dvě různá média plus navíc jedna záloha na jiné lokalitě. Pokud dojde k pohromě typu požár či záplava, je stále šance data obnovit,“ doporučuje Plecháček.
Firmy na tom s bezpečností nejsou o moc lépe
Průzkum v neposlední řadě upozorňuje, že ve složité situaci jsou i některé firmy. S rostoucí propojeností výrobních a informačních systémů a s tím spojenými náklady se informační bezpečnost stává předmětem škrtů v rozpočtu a ochrana proti kybernetickým útokům bývá upozaděna.
EY upozorňuje, že když pak ke kybernetickému útoku skutečně dojde, firmy svépomocí nedokáží odpovědět ani na základní otázky např. jak k útoku došlo nebo jak dlouho útok trval.
„Jedním z klíčových předpokladů pro prevenci útoků je povědomí o systémech připojených do sítě, potažmo k internetu, a tudíž vystavených hrozbám, bezpečné řízení přístupů a efektivní bezpečnostní dohled,“ dodává Plecháček.
Zdroj: EY
