Společnost HP ve třetím ročníku globálního průzkumu Work Relationship Index ukazuje, že vztah lidí k práci prochází zásadní krizí. Podle letošních dat má zdravý vztah k práci jen pětina znalostních pracovníků – o významných osm procentních bodů méně než v roce 2024. Největší propad hlásí samotní vedoucí pracovníci, což poukazuje na ztrátu spojení i důvěry v nejvyšších patrech firem.
Výsledky podle odborníků HP naznačují, že i tak lze situaci zvrátit. Až 85 % faktorů, které ovlivňují smysluplnost práce a pocit naplnění, je v rukou samotných organizací. Dopady na motivaci, produktivitu a firemní kulturu tak nejsou osudem, ale příležitostí k aktivní změně.
Průzkum mimo jiné ukazuje, že mnoho zaměstnanců vnímá rostoucí tlak — téměř dvě třetiny uvádějí vyšší očekávání než v předchozím roce a téměř polovina má dojem, že jejich organizace preferuje zisk před lidmi.
Významná část pracovníků zároveň postrádá základní pilíře spokojenosti: jen 44 % cítí, že jejich práce má pro ně smysl, a pouze 39 % má pocit, že je jejich úsilí adekvátně oceněno. To jsou přitom prvky, které mohou firmy ovlivnit relativně snadno.
Jak zvýšit pracovní pohodu
Zaměstnanci, kteří se nacházejí v tzv. „zdravé zóně“, jsou podle HP nejen spokojenější, ale také výrazně produktivnější a loajálnější. Firmy, které aktivně pracují na kultuře založené na důvěře, uznání, flexibilitě a podporují moderní pracovní nástroje, tak získávají jasnou konkurenční výhodu.
Významným tématem letošního ročníku je také role umělé inteligence. AI dnes používají čtyři z deseti pracovníků a ti, kteří mají přístup k firemním nástrojům a školením, hlásí výrazně lepší vztah k práci.
Stále však existuje rozdíl mezi běžnými zaměstnanci a IT lídry – zatímco pouze pětina zaměstnanců se v AI cítí jistě, mezi IT rozhodovateli je to více než polovina. Firmy, které investují do vzdělávání a dostupných AI nástrojů, mají šanci výrazně zvýšit produktivitu i pracovní spokojenost.
Do hry podle zprávy vstupuje i generace Z a mileniálové, kteří dnes tvoří většinu pracovního trhu. Více než polovina z nich má vedlejší projekt či podnikatelskou aktivitu a čtyři z pěti by byli ochotni obětovat část příjmu výměnou za větší svobodu a autonomii. Firmy, které na tato očekávání nereagují, riskují odchod talentů.
Co na to Češi?
Zpráva HP se poprvé zaměřila i na situaci v České republice. Ta podle odborníků kopíruje globální trend, a v některých ohledech ho dokonce překonává. Podle lokální části průzkumu má zdravý vztah k práci pouze 21 % českých pracovníků – jen o procentní bod více než celosvětový průměr.
Více než polovina zaměstnanců (55 %) cítí rostoucí tlak a nároky a 47 % má dojem, že firmy stále více upřednostňují zisk před lidmi. Až 70 % českých znalostních pracovníků navíc otevřeně říká, že organizace staví byznysové výsledky nad zaměstnaneckou zkušenost.
Práce by měla mít smysl
Čeští zaměstnanci zároveň jasně říkají, co ke spokojenosti potřebují. Nejvíce jim záleží na pocitu kompetence, smyslu a možnosti růstu, tedy na tom, aby jejich práce měla viditelný dopad a aby měli prostor se rozvíjet.
Problémem podle HP však je, že většina pracovníků není spokojena ani s jedním z klíčových pilířů naplnění a často jim chybí moderní pracovní nástroje. Pouze 21 % českých zaměstnanců uvádí, že mají k dispozici technologie, které potřebují pro efektivní práci, což je srovnatelné s globálním průměrem.
„Čeští zaměstnanci jsou pracovití, loajální a ochotní růst – ale potřebují k tomu kvalitní podmínky,“ říká Kateřina Barbier, výkonná ředitelka HP Česká republika. „Výsledky jasně ukazují, že české firmy mohou výrazně posílit spokojenost i výkonnost tím, že zaměstnancům poskytnou důvěru, smysluplné vedení a moderní technologické vybavení.“
Zdroj: HP
