Společnost Eset zjistila, že třetina českých uživatelů a uživatelek nemá přehled o nainstalovaných aplikacích ve svém chytrém telefonu a pětina z nich nijak neomezuje jejich oprávnění. Bezpečnostní řešení pro ochranu svých dat využívá necelá polovina dotázaných.
Co se dozvíte v článku
Pětina přitom vůbec netuší, zda je takový program v jejich mobilních telefonech nainstalovaný. Nejčastěji se při stahování aplikací setkáváme s jejich nefunkčností a s příliš velkým množstvím reklam. I škodlivá reklama přitom může podle kyberbezpečnostních expertů představovat rizika pro naše soukromí a data.
Předinstalované appky neřešíme…
Dotazování Esetu odhalilo, že třetina českých uživatelů a uživatelek (27 %) nekontroluje, jaké aplikace mají předinstalované ve svých chytrých mobilních telefonech. Pětina (22 %) pak svým aplikacím neomezuje kvůli možným problémům s funkčností oprávnění.
Odborníci na kyberbezpečnost také zjistili, že zatímco předinstalované aplikace nekontrolují spíše vysokoškolsky vzdělaní lidé, oprávnění neřeší oproti tomu spíše lidé se základním vzděláním.
„V případě renomovaného výrobce a značky máme sice větší jistotu bezpečného nakládání s našimi daty, musíme si ale uvědomit, že řada aplikací je v telefonech i od třetích stran,“ upozorňuje Jindřich Mičán, technický ředitel pražské pobočky Esetu.
Hrozby pro naše data přitom podle něj nemusí být jen v podobě škodlivých kódů. Ohrozit je mohou i bezpečnostní incidenty či úniky dat na straně výrobců a poskytovatelů.
„U řady aplikací, především těch sloužícím pro naši zábavu, není nutné, aby měly přístup ke všem funkcionalitám našeho telefonu. Čím větší přístup jim povolíme, tím více dat jim dovolíme o nás sbírat. A uživatelská data mají dnes velkou hodnotu nejen pro poskytovatele různých legitimních služeb, ale i pro hackery,“ varuje Mičán.
…nové ovšem stahujeme zodpovědně
Většina z nás (87 %) stahuje aplikace pouze z oficiálních obchodů, jako je Google Play pro platformu Android nebo App Store v případě platformy iOS. Pouze 4 % dotázaných uvedla, že aplikace stahují odkudkoliv. Nejvíce tuto odpověď volili lidé s vyučením.
„Oficiální obchody s aplikacemi jsou pro stahování aplikací tou největší sázkou na jistotu. Není to tak, že se těmto místům škodlivý kód úplně vyhýbá, ale vlastní bezpečnostní týmy těchto obchodů je pravidelně kontrolují na přítomnost škodlivých kódů,“ komentuje Mičán.
Na otázku, zda se setkali po stažení aplikací s nějakými problémy, uživatelé uváděli nejčastěji to, že aplikace nefungovala správně (31 %), zobrazovala hodně reklam (25 %) a požadovala přístup k údajům, které ale uživatelé zpřístupnit nechtěli (22 %). Se škodlivým kódem se setkala 2 % dotázaných.
Uživatelé a uživatelky aktualizují své aplikace nejčastěji poté, co je systém sám vyzve (35 %). Třetině uživatelů (31 %) se aktualizace stahují automaticky a čtvrtina dotázaných (25 %) si aktualizace kontroluje proaktivně sama – jedná se spíše o muže (31 %) než o ženy (18 %).
Antivir v mobilu? Spíš v menšině
Z dotazování rovněž vyplynulo, že jen necelá polovina dotázaných, 46 %, uvedla, že využívá ve svém chytrém telefonu nějaký bezpečnostní software. Nejvíce mají nějakou formu antivirového programu lidé s výučním listem a starší uživatelé.
Podcast magazínu Channeltrends
Bavíme se s lidmi, kteří se pohybují ve světě ICT a mají o něm co říct. Najdete nás na oblíbených podcastových aplikacích: Apple Podcasts, Google Podcasts, Overcast nebo Spotify.
„Pětina, 17 %, pak uvedla, že žádný takový program nevyužívá a pětina, 18 %, dodatečné zabezpečení neřeší, protože má iPhone s platformou iOS. Další pětina lidí netuší, zda má v telefonu nějakou takovou formu ochrany,“ shrnuje výsledky průzkumu Mičán.
Bezpečnostní software přitom uživatele podle odborníka nechrání jen před škodlivými kódy určenými k zašifrování souborů nebo ke kyberšpionáži, ale také před adwarem.
„Škodlivá reklama, kterou útočníci dokáží spustit přes legitimní marketingové nástroje a zobrazí ji tak na běžných webových stránkách, může uživatele odvést na nebezpečné weby a vylákat z nich například bankovní údaje,“ upozorňuje Jindřich Mičán.
Na Moravě nákupy, v Praze fitness
Eset zjišťoval i to, jaké typy aplikací Čechy a Češky zajímají. Nejčastěji do svých chytrých mobilních telefonů stahujeme aplikace e-shopů (49 %), finanční a bankovní aplikace (44 %), aplikace sociálních sítí (42 %) a dopravní aplikace (40 %).
Zatímco aplikace e-shopů stahují především ženy a lidé na Moravě, finanční a bankovní aplikace pak více stahují muži, lidé z Prahy a s vysokoškolským vzděláním. Muži a Pražané také daleko více stahují dopravní aplikace.
„Díky průzkumu vidíme, že hry a aplikace určené k zábavě nejvíce stahují uživatelé se základním vzděláním. Lidé žijící v Praze zase více stahují aplikace pro osobní produktivitu, vzdělávání a fitness,“ shrnuje výsledky Mičán.
Odborníci upozorňují, že útočníci tyto trendy také sledují a připravují podle toho své útočné kampaně obětem na míru. „Na platformě Android se dlouhodobě setkáváme s případy falešných verzí různých trendy aplikací, které útočníci nabízejí mimo oficiální obchody zdarma nebo ve výhodných balíčcích,“ informuje Mičán.
Hledíme i na špatné recenze
Při rozhodování, jakou aplikaci si stáhneme, se podle průzkumu Esetu řídíme především recenzemi (61 %), hodnocením v podobě hvězdiček (59 %) či doporučením od přátel a rodiny (40 %).
Uživatelé a uživatelky také sledují počet stažení aplikace (31 %) nebo zda neměla v nedávné době bezpečnostní problémy (16 %). Necelá pětina uživatelů, především z Prahy, se pak obrátí i na články a doporučení odborných magazínů a webů (16 %).
„Sledování zkušeností jiných uživatelů prostřednictvím hodnocení a recenzí bychom měli dělat vždy, když si chceme nějakou aplikaci stáhnout. Aplikace, které využívají pro zvýšení své atraktivity jména seriálů nebo jiné trendy, mohou mít celou řadu různých verzí, z nichž některé mohou být i rizikové. A špatné zkušenosti si druzí uživatelé většinou nenechají pro sebe a upozorní na ně,“ říká Mičán.
„Obecně bych pak uživatelům doporučil, aby ještě před stažením zvážili, zda danou aplikaci opravdu potřebují. Aplikace, které potřebujeme jen k nějaké časově omezené aktivitě, je vhodné následně odinstalovat,“ uzavírá Jindřich Mičán z Esetu.
Zdroj: Eset
Channeltrends (dříve ChannelWorld), který je určený pro prodejce, dodavatele služeb a profesionály v prodejním kanálu IT a CE, si můžete objednat i jako klasický časopis. V tištěném speciálu vydávaném čtvrtletně najdete články, rozhovory, komentáře, analýzy, přehledy partnerských programů a řadu dalších informací pro resellery, VAR a další profesionály působící v oblasti prodejního kanálu a distribuce.
Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.
