Milí čtenáři,
přinášíme vám třetí část debaty odborníků na tisková zařízení, kteří se v listopadu 2024 sešli u Kulatého stolu Channeltrends. Kompletní přepis debaty naleznete v tištěném čísle magazínu.
Seriál Kulatý Stůl Channeltrends můžete sledovat i zde.
„Celé HP klade na environmentální šetrnost důraz již několik let,“ podotýká Miroslav Drahoš (HP). „V oblasti tisku se bavíme o několika úrovních, od samotné výroby přes obalové materiály a dopravu až po recyklaci spotřebního materiálu. Ve výrobě dlouhodobě snižujeme podíl rizikových materiálů a například máme program, v rámci něhož sbíráme odpadové plasty z moře a využíváme je na výrobu zařízení či tonerových náplní. S tiskem souvisí i energetická náročnost, kterou se neustále snažíme snižovat. Například jsme uvedli na trh toner, jenž se dá využívat při vyšší teplotě, tím pádem provoz tiskárny už není tak ekonomicky náročný. Kromě toho máme i v Česku a na Slovensku zelené partnerské iniciativy, společnými silami jsme vysadili několik stovek stromů. Zkrátka se snažíme chovat s úctou k přírodě i na lokální úrovni.“
Marcel Divín
national sales manager, Epson
„Otázka udržitelnosti má dva aspekty – globální a lokální,“ přidává se Marcel Divín (Epson). „Z globálního hlediska se Epson zavázal, že nejpozději do roku 2050 bude kompletně uhlíkově neutrální. Tento cíl se nám pravděpodobně podaří splnit rychleji tím, že budeme používat výhradně energii z obnovitelných zdrojů, což se týká nejen továren, ale i všech kanceláří po celém světě. Snažíme se samozřejmě investovat i do viditelných věcí, jako jsou recyklovaná balení a podobně. Ve většině našich zařízení navíc využíváme velkokapacitní spotřební materiál, jenž výrazně snižuje cyklus výměny. Tím se zároveň snažíme redukovat potřebu recyklace, což je další krok směrem k udržitelnosti. Z toho těží i reseller, potažmo koncový zákazník, protože čím méně často musí spotřební materiál vyměňovat, tím méně ho musí držet skladem, tím pádem zabere méně místa, může optimalizovat skladový management a podobně. Je fajn, že v tiskovém odvětví je celá řada zelených cest, na které se lze vydat.“
Karel Grábl
head of sales CZ & SK, Brother
„My jsme na podobných cestách jako ostatní, protože jinak to ani nejde,“ usmívá se Karel Grábl (Brother). „Řídíme se globálními i lokálními nařízeními. Něco samozřejmě děláme i sami, jelikož jako japonská firma máme v některých ohledech přístup k ekologii mnohem dál než některé trhy, na nichž působíme. Máme vizi, že bychom do roku 2030 chtěli být uhlíkově neutrální. A ačkoli jsme výrobci laserových technologií, skutečně dbáme na snižování nákladů, maximální recyklaci dílů a podobně. Máme různé programy pro partnery v Česku, na Slovensku i po celém světě, kdy vykupujeme tonerové cartridge a v repasovacím zařízení v Krupině na Slovensku je recyklujeme. Zároveň se snažíme být ekologičtější už od procesu výroby, což není vidět a kolikrát to zákazník ani neocení. Recyklace a investice do úspornějších technologií jsou přitom skutečně nákladné.“
„Jako distributor se do recyklačního řetězce nezapojujeme, zatím nás žádný výrobce neoslovil,“ navazuje Roman Lamacz (Lama Plus). „Myslím, že by z toho mohla vzniknout zajímavá spolupráce, protože máme kontakt s majoritou resellerů, kteří u nás materiál nakupují. Jsme tedy otevření se do takového řetězce zapojit.“
Přečtěte si také:
Kulatý stůl o tiskových zařízeních: Jak do inkoustu a laseru promlouvá AI (2. díl)
Digitalizace a její úskalí
„Stav digitalizace je věčná otázka,“ otevírá další téma Marcel Divín (Epson), „a řekl bych, že i když jsme podobné téma probírali loni, situace se příliš nezměnila. Některé firemní procesy rozhodně digitalizované jsou, dostáváme se ale i k druhé straně věci. Máme mediálně známé kauzy, kdy se některé formy digitalizace – třeba ve státní správě – příliš nepovedly. Tím chci říct, že jsme stále na začátku dlouhé cesty. Například u korporátních zákazníků je digitalizace už běžný standard u velké části navázaných procesů. Ve státní správě jsou změny obecně složitější, a tedy i pomalejší. I zde ovšem najdeme pozitivní případy, například skenovací linky na vybraných krajských úřadech. To znamená, že přijde dokument, vloží se do skeneru a podle identifikačního kódu se automaticky roztřídí a přistane v e-mailové schránce daného uživatele. Obsluze stačí jen vložit papír do skeneru, zbytek procesu je automatický. Je ovšem nutné dodat, že Češi jsou obecně konzervativní národa v těchto situacích si říkají: ,Aha, to je něco nového. Bude to stát peníze. Budu se muset naučit nové věci. Budu muset vložit lidské zdroje.‘ I to posun do určité míry brzdí. Přesto věřím, že v této kategorii pokročíme již v příštím roce.“
Tento text původně vyšel v tištěném vydání magazínu ChannelWorld z listopadu 2024.
Můžete si ho objednat i v elektronické podobě.
„Řekl bych, že celkově digitalizace v Česku a na Slovensku pokročila,“ konstatuje Karel Grábl (Brother), „i když souhlasím s Marcelem, že je to pořád málo (usmívá se). Díky tomu, že vznikla vzdálená správa, musela být digitalizovaná celá řada procesů. Zlepšení tedy vidíme například na datových schránkách, v eGovernmentu a podobně, kde aplikace neustále přibývají. V digitalizaci je velký prostor i pro nás. Sledujeme, že roste prodej samostatných skenerů, zejména těch podnikových. Předpokládám, že firmy je využívají na masivnější skenování a digitalizaci archivních dokumentů. To představuje zajímavou příležitost i pro naše partnery, kteří mohou za zákazníky přijít s nabídkou digitalizace starých šanonů nebo jim nabídnout naše zařízení formou služby. Ne všichni partneři tyto možnosti využívají, proto bych rád zdůraznil, že jsme připravení jak hardwarově, tak softwarově – máme vlastní aplikace, podporujeme aplikace třetích stran, máme potřebné certifikace, dokonce nabízíme i bezpečnostní záruky. To znamená, že záleží jen na partnerech, jestli příležitost v podobně digitální archivace náležitě využijí. Prostor tu rozhodně je.“
Roman Lamacz
jednatel, Lama Plus
„Konzervativní přístup lokálních zákazníků k digitalizaci nám jakožto distributorovi spotřebního materiálu samozřejmě nevadí,“ přidává se s úsměvem Roman Lamacz (Lama Plus), „ale rád bych resellerům poradil. Dnes jsem totiž četl článek o tom, že základní problém ve státní správě je to, že si ajťák nerozumí s úředníkem. A v článku se zmiňovalo, že programátor je vlastně dělník – pokud nedostane přesný plán a přesné zadání, nemůže nic postavit. A to považuji za velký problém. Proto bych partnerům, kteří chtějí digitalizaci na úřadech nebo ve firmách zavádět, doporučil, ať důsledně komunikují. Ať si řeknou o podrobné zadání a vypracují projekt ve spolupráci se zadavatelem. Pak bude zákazník spokojený.“
Miroslav Drahoš
category manager pro podniková řešení, HP
„O digitalizaci jsme se bavili i u loňské debaty a řekl bych, že se situace příliš nezměnila,“ říká Miroslav Drahoš (HP). „Mám pocit, že kdo svůj archiv digitalizovat chtěl, už to udělal. A kdo to ještě neudělal, toho k tomu nejspíš donutí až nějaký zákon, který mandatorně určí, co je třeba držet v papírové formě a co v té digitální. V HP máme v nabídce samostatné skenery i multifunkce, jež se funkcionalitami vyrovnají výkonným skenerům. Ty největší stroje jsou například schopné skenovat šedesát až sedmdesát stran za minutu. Takové multifunkce najdou využití například v digitalizačních centrech, menší skenery jsou pak vhodné pro zdravotnická zařízení, kde nejčastěji potřebují skenovat papíry ve formátu A4 a menší. Celkově ale nějakou extrémní poptávku po digitalizačních zařízeních nesledujeme.“
Zdroj: Channeltrends
