kyberbezpečnost

Jak podle Jakuba Součka, vedoucího pražského výzkumného týmu Esetu, začíná velká část kybernetických útoků? Chybami uživatelů a slabým zabezpečením.

Nejčastěji se podle analýzy společnosti Sophos spoléháme na antivirové programy, správce hesel používá každý třetí uživatel internetu.

Zařízení užívané k monitorování životních funkcí podle expertů společnosti Check Point obsahuje nebezpečný backdoor.

Do doby, než bude ukončena podpora Windows 10 – operačního systému, který u nás běží na 51 % počítačů–, zbývá jen několik měsíců, upozorňuje eD system.

V každém odvětví podle Exclusive Networks existuje mnoho různých výjimek a je třeba se před nimi mít na pozoru.

Telemetrické údaje Acronisu odhalují, že mnoho organizací používá několik nástrojů RMM současně, což vytváří slepá místa, která mohou útočníci využít.

Více útoků na školství a veřejnou správu, ale také masivní zneužívání veřejně přístupných aplikací na webu. Tak vypadal konec roku 2024 z pohledu kybernetické bezpečnosti.

Řada firem chce podporovat uživatele pracující na dálku, svou kybernetickou bezpečnost posilují i s ohledem na rostoucí trend práce z domu či na cestách.

Zaznamenaný DDoS útok měl celkový objem 360 Gbps, což je o 40 % více než největší obdobný útok zaznamenaný v roce 2023 (258 Gbps).

Nerovnoměrné tempo implementace podle expertů sice vyvolává bezprostřední obavy, ale zároveň vybízí k hlubší diskusi o tom, jak může Evropa dosáhnout skutečně odolného a harmonizovaného prostředí kybernetické bezpečnosti.

Češi podle Esetu příliš nedbají na zabezpečení svých chytrých telefonů, bezpečnostní program v něm má necelá polovina dotázaných.

Nejrizikovější jsou výpadky ERP systémů, unikátních aplikací a elektronické pošty.

Heslo „důvěřuj, ale prověřuj“ je v případě umělé inteligence obzvlášť platné, zdůrazňují zástupci Sophosu. IT manažery trápí i nedostatek odpovědnosti.

Závěrem roku byl největší kybernetickou hrozbou pro operační systém Windows v Česku infostealer Formbook. V prosinci zůstal v čele pravidelné statistiky v 15 % všech detekovaných případů.

Každý třetí Čech, který přiznal, že se stal obětí kyberzločinu, přišel o peníze. Každý šestý pak byl připravený o přístup k účtu.

Hackeři v poslední době útočí i na IoT zařízení a kritickou infrastrukturu.

Reklamy zneužívají jména známých osobností či firem a lákají uživatele na pohádkově výhodné investování nebo zázračné doplňky stravy.

Mezi klíčové hrozby tohoto roku patří zneužití umělé inteligence v kybernetické válce či nové formy dezinformačních kampaní využívajících deepfake technologie.

Novinkou jsou specifické útoky, které plošně skenují všechny IP adresy, které konkrétní firma využívá.

Mezi rokem 2023 a první polovinou roku 2024 vzrostlo zneužívání důvěryhodných aplikací o 51 % – ve srovnání s rokem 2021 dokonce o 83 %.

Ačkoliv hackeři nadále využívají mnoho „klasických“ taktik, které existují již desítky let, v příštím roce přijdou ještě větší a odvážnější útoky.

Zatímco spyware Agent Tesla nejen v Česku stále více oslabuje, hlavní zbraní v rukou útočníků se mezitím pomalu stává spyware Formbook.

Rozmach GenAI usnadnil kyberútočníkům vytvářet phishingové zprávy, hackeři zároveň usilují o vyšší návratnost investic.

Řešení Opswat zajištují kybernetickou bezpečnost zejména pro kritická prostředí.

Množství kyberútoků se každým rokem zvyšuje a s tím roste také částka, kterou se podaří kyberútočníkům ukrást

Nový výzkum ukazuje souvislost mezi zvýšenou informovaností o kybernetických hrozbách v rámci společnosti a snížením jejích rizik.

Firmy přehlížejí zabezpečení e-mailů, přitom škodlivé soubory se do interních systémů dostávají hlavně přes ně.

Podle průzkumu GFI Software nevyužívá AI ke své činnosti pouze 26 % poskytovatelů IT.

Každá česká společnost čelila v průměru 2 153 kyberútokům týdně, což je meziroční nárůst o 69 %.

Intenzitě útoků podle expertů už půl roku kraluje Rusko.